Výskyt :
Její rozšíření zahrnuje poměrně velkou oblast jižní a východní Afriky. Žije ve státech jako Súdán, Somálsko, Etiopie, Keňa, Zambie, Botswana, Jihoafrická republika, Namibie a dalších.
Stigmochelys Pardalis -
Popis :
Jedná se o druhý největší Africký druh želvy (po želvě ostruhaté). Dorůstá délky okolo 40 cm, hmotnost cca 15 kg -
celkově světlé (žluté) s různě rozmístěnými nepravidelnými skvrnami. Samci mají narozdíl od samic anální štíty vykrojené výrazně do tvaru V a dovnitř vydutý plastron umožňující snadnější spáření se samicí.
Způsob života :
Tato atraktivní želva obývá převážně suché oblasti -
se různými druhy travin, bylin, sukulenty, senem nebo výjimečně i spadaným ovocem. Chladnější období roku tráví schovaná v doupatech vyhrabaných jinými zvířaty v termitištích apod. Želvy pardálí umí velmi dobře plavat a jsou schopné vypít naráz velké množství vody. Inkubace vajíček trvá asi 100-
Chov :
Pro správný chov želvy pardálí je zásadní zajistit zvířeti dostatečně prostorné, teplé a suché prostředí. Při vnitřním chovu je zcela nezbytné zajistit osvit kvalitním zdrojem UV záření. Navíc je nutné doplňovat stravu umělým zdrojem vápníku, jako jsou jemně mleté vaječné skořápky nebo sépiová kost. Také zelenou stravu je nutné sypat mletým vápníkem. Dospělé želvy chováme v suchém prostředí (pouze s miskou na vodu).
Ochrana druhu :
Je ohrožována především vypalováním buší ničícím nejen želvy, ale i samotný biotop.
Želva pardálí je chráněná úmluvou CITES II, příloha "B". Tudíž želva nevlastní žádný registrační list a k prodeji není nutný "žlutý" papír (výjimka z prodeje) -
© Copyright KK Design
@
Mladým želvám je naopak nutné zajistit přiměřenou vlhkost chovného prostředí. Ideální je rosit mláďata každý veèer při zhasnutém osvětlení a ochlazení prostorů vodou o pokojové teplotě. Nedostatek vlhkosti vede k růstovým deformacím, selhání jater (v horším případě k úhynu želvy). Škodlivé je rovněž prašné prostředí.
Venkovní chov s výběhem na slunci je
možný pouze 3-