Výskyt :
Její rozšíření zahrnuje poměrně velkou oblast jižní a východní Afriky.
Žije ve státech jako Súdán, Somálsko, Etiopie, Keňa, Zambie, Botswana,
Jihoafrická republika, Namibie a dalších.
Popis :
Jedná se o druhý největší Africký druh želvy (po želvě ostruhaté). Dorůstá délky okolo 40 cm, hmotnost cca 15 kg - jsou však známy i exempláře o velikosti nad 60 cm. Krunýř je vysoce klenutý s poměrně výraznými pyramidovými výběžky. Zbarvení mláďat je světlé (žlutohnědý podklad s černým ohraničením jednotlivých štítků). Uprostřed štítků jsou u mláďat tmavé skvrny, přičemž poddruh Stigmochelys Pardalis Babcocki má skvrnu jednu a Stigmochelys Pardalis Pardalisskvrny dvě. Dospělé želvy jsou celkově světlé (žluté) s různě rozmístěnými nepravidelnými skvrnami. Samci mají narozdíl od samic anální štíty vykrojené výrazně do tvaru V a dovnitř vydutý plastron umožňující snadnější spáření se samicí.
Způsob života :
Tato atraktivní želva obývá převážně suché oblasti - polopouště a savany od jižní Afriky podél východního pobřeží až k Súdánu. Jedná se téměř výhradně o býložravou želvu - živí se různými druhy travin, bylin, sukulenty, senem nebo výjimečně i spadaným ovocem. Chladnější období roku tráví schovaná v doupatech vyhrabaných jinými zvířaty v termitištích apod. Želvy pardálí umí velmi dobře plavat a jsou schopné vypít naráz velké množství vody. Inkubace vajíček trvá asi 100-180 dní. Během jednoho roku může želva naklást až 50 vajíček ve více snůškách.
Chov :
Pro správný chov želvy pardálí je zásadní zajistit zvířeti dostatečně prostorné, teplé a suché prostředí. Při vnitřním chovu je zcela nezbytné zajistit osvit kvalitním zdrojem UV záření. Navíc je nutné doplňovat stravu umělým zdrojem vápníku, jako jsou jemně mleté vaječné skořápky nebo sépiová kost. Také zelenou stravu je nutné sypat mletým vápníkem. Dospělé želvy chováme v suchém prostředí (pouze s miskou na vodu).
Mladým želvám je naopak nutné zajistit přiměřenou vlhkost chovného prostředí. Ideální je rosit mláďata každý veèer při zhasnutém osvětlení a ochlazení prostorů vodou o pokojové teplotě. Nedostatek vlhkosti vede k růstovým deformacím, selhání jater (v horším případě k úhynu želvy). Škodlivé je rovněž prašné prostředí. Venkovní chov s výběhem na slunci je možný pouze 3-4 nejteplejší měsíce v roce. Želva pardálí nezimuje.
Ochrana druhu :
Je ohrožována především vypalováním buší ničícím nejen želvy, ale i samotný biotop. Želva pardálí je chráněná úmluvou CITES II, příloha "B". Tudíž želva nevlastní žádný registrační list a k prodeji není nutný "žlutý" papír (výjimka z prodeje) - stačí řádně vyplněná kupní smlouva.
